Pokud se podíváme se na plemena psů z hlediska pracovního využití zjistíme, že velké procento je řazeno mezi plemena lovecká. Řada z nich je stále při výkonu práva myslivosti využívána, u některých o takovém původním určení hovoří historie. Na tom, že historie chovu psů je nejvíce spojena se psy loveckými, není nic divného. Člověk si nejdříve opatřoval potravu lovem a až později přišla doba, kdy hledal pomocníka při pasení stád, hlídání majetku, ale i psa společenského. Je zajímavé sledovat, jak se jednotlivá plemena vyvíjela a jak jejich vývoj do určité míry opisoval vývoj lidské společnosti.

Využití loveckých psů v České republice má velmi dlouhou tradici a v současné době má svá přesná pravidla. Zákonem o myslivosti a příslušnými prováděcími vyhláškami je dáno, že při výkonu práva myslivosti mohou být používáni pouze lovecky upotřebitelní psi. Předepsáno také je, kolik lovecky upotřebitelných psů a s jakou kvalifikací musí příslušná honitba mít. Jiné požadavky jsou na lesní honitby, jiné tam, kde je převaha rybníků, jiné na bažantnice a jiné na jelenářské oblasti. Pojmem lovecky upotřebitelný je označován pes, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Zkouška lovecké upotřebitelnosti pak kvalifikuje psa pro práci v poli, v lese, ve vodě, při dosledu zvěře nebo pod zemí. Zkoušky se dělí podle plemen (zkoušky pro ohaře, slídiče, teriéry, jezevčíky, retrievry, honiče a barváře) a dále pak podle typu výkonu (norování, barvářské zkoušky, lesní zkoušky, podzimní zkoušky, všestranné zkoušky). Z hlediska chovu psů je jistě zajímavý a důležitý v Zákoně o myslivosti zakotvený požadavek, který říká, že zkoušek lovecké upotřebitelnosti se může zúčastnit pouze pes s průkazem původu, a to příslušník plemene uznaného FCI.

Kromě povinných zkoušek se lovecký pes a jeho psovod (v myslivosti se psovod nazývá častěji vůdce) může zdokonalovat na soutěžích. Nejznámější je „Memoriál Karla Podhájského".

Myslivost obecně a její lovecká část zvlášť nemají u naší veřejnosti tu nejlepší pověst. Osoba se psem a puškou automaticky vyvolává představu člověka, který bezhlavě střílí po všem živém. Jsou dobří a špatní řidiči, jsou dobří a špatní kynologové, jsou dobří a špatní učitelé a jsou dobří a špatní myslivci. Je třeba si uvědomit, že myslivost není jen lov, ale také péče o zvěř. Ta se ale bez dobře připraveného psa dělá velmi těžko.